Týden první

Zdravím všechny doma!

Tak už mám za sebou víc jak týden v Paříži a zatím mi vše vychází. Úžasné zjištění je, že jsou tu lidé opravdu spolehliví. Předem jsem rozeslal skoro 100 emailů na serveru couchsurfing.org, kde lidé nabízejí nocleh zdarma, pokud mají volnou postel či gauč a zájem se seznámit s cestovateli ze všech koutů světa.

Nemá asi smysl vám zde vyjmenovávat památky, které jsem již navštívil. Většina z vás Paříž jistě už poznala dávno předemnou a ví, že se toto místo nedá popsat slovy. Centrum jsem zatím navštívil dvakrát na kole, které mi půjčil kamarád Frederik, u kterého jsem doposud bydlel. Poprvé to bylo neuvěřitelně vrzušující a město mne nabíjelo pozitivní energií.
Bohužel, podruhé, což bylo minulý víkend v neděli, se mi jaksi začalo stýskat po rodině a po kamarádech. Přitom byl tak nádherný den, ale možná právě proto mi bylo líto, že ho nemůžu strávit se svými nejblizšími.

Nebudu se tady ovšem litovat, je mi úžasně. Jen chci aby jste věděli že na vás na všechny myslím.

A navíc, dnes večer poprvé poznám partu Pařížanů. Včera jsem se setkal s Pierrem, u kterého snad budu nějakou dobu bydlet. Povídali jsme si víc jak hodinu na náměstí kancelářské čtvrtě "La Défense" (mazec, vůbec nemusíte jezdit do New Yorku, tohle mi vzalo dech) a rovnou mě pozval na dnešní sraz s jeho nejlepšími kamarády, tak jsem zvědavý, jací budou.

Ještě pár slov k tomu, jak mě tady přijali. Mnohým z vás jsem to už vyprávěl, ale pro úplnost mého výkladu to shrnu ještě jednou. Příjezd jsem si pečlivě naplánoval již dopředu. Sice pozdě, ale přece jsem se přihlásil na server couchsurfing.org a kontaktoval lidi bydlící v okolí mého pracoviště. Z té stovky se jich ozvalo asi 20 a z toho pět nebo šest mne přijalo s otevřenou náručí. Jeden člověk mě ovšem potěšil mimořádně. Jmenuje se Yass a slíbil mi, že mě vyzvedne z 30km vzdáleného letiště. Vysvětlil mi že ho prostě baví jezdit autem a být mojí první spojkou s touto světovou metropolí. Zajímalo by mě jestli by do toho šel kdybych Paříž už znal :)
A nejen to! Bez váhání mě zatáhl do Japonské čtvrti a pozval na Sushi a další asijské dobrůtky. O placení nechtěl ani slyšet, vytasil kartu a bylo to. Přitom je to mladší kluk než já a dle jeho povídání žádný majlant nevydělává. Prostě pohostinnost par excellence :)
Po jídle mě zavezl k Frederiqueovi, který se zrovna vracel z Rockového koncertu a rovnou se chystal na dovolenou. Odjezd měl naplánovaný na šestou ráno, takže mě jen urychleně ubytoval, vrazil klíčky do ruky a šli jsme spát. Připomínám, nikdy předtím jsme se neviděli. Ten člověk mi přenechal svůj byt na základě jednoho emailu a krátkého seznámení tváří v tvář. No chápete to? Jen škoda že moc nemluví anglicky. Včera se vrátil a jediné co jsem se o jeho cestě dozvěděl bylo to, že letěli se Skyeurope a zpátky si museli koupit novou letenku společnosti Air France. Snad tu první platil Visou a peníze se mu vrátí.

No myslím že by to mohlo pro začátek stačit. Držte mi palce ať mi vyjde ubytování u Pierra, mám se tam dnes večer stěhovat ale ještě vůbec nevím jak to provedem. Navíc jeho matka vůbec nebyla nadšená z toho, že by u nich měl bydlet cizí člověk, a tak zatím povolila jen dvě noci. Snad si s paní Kanikiovou (tak se orpavdu jmenují :D) padnu do noty a budu moct zůstat déle. Nedovedete si totiž představit můj kufr. Už jsem uvažoval že ho prostě budu mít v práci, abych se mohl svobodněji přesouvat pralesem velkoměsta.

Jirka